Abstraktní animovaný sci-fi film #59 tematizuje okolnosti dialogu člověka a elektronických obvodů v období studené války. Výpočetní technologie byly vedlejším produktem vývoje atomových zbraní a souvisejících planetárních sledovacích systémů. V té době nezávisle na sobě vědci jako byli Edward Lorenz a Yoshisuke Ueda díky svým počítačovým systémům objevili princip deterministického chaosu. Lidé, mimozemšťané a aparáty se ve filmu #59 nacházejí v polaritě strojových chaotických a planetárních sledovacích systémů. Animace byly vytvořeny pomocí starých počítačových programů a analogových elektronických signálů, generovaných přístroji jako jsou analogový počítač z roku 1963, první typ sonaru, radarové oscilátory a signály leteckých simulátorů. Film je pokusem jak osvobodit tyto technologie od jejich militantního nebo militaristického kontextu.

Holandský umělec Joost Rekveld (1970) se zabývá okolnostmi dialogu člověka a stroje a otázkou senzorického působení vlastních systémů, často čerpajících ze zapomenutých zákoutí dějin vědy a techniky. Jeho filmy, instalace a performance jsou komponované dokumenty o světech, které takové systémy otevírají. jsou to pokusy o intimní a ztělesněné porozumění našemu technologickému světu. Jeho abstraktní filmy byly promítány po celém světě na mnoha festivalech a místech pro experimentální film, animaci nebo jiné druhy pohyblivého obrazu. Měl mimo jiné retrospektivy na v galerii Barbican a na filmovém festivalu Ann Arbor, v roce 2017 byl hlavní osobností Mezinárodního filmového festivalu v Rotterdamu. Jeho filmy byly promítány například v ICA a Tate Modern v Londýně, Centre Pompidou v Paříži a Moderna Museet ve Stockholmu. Jeho film #11, Marey <-> Moire byl vůbec prvním holandským filmem, který byl uveden na filmovém festivalu Sundance. Realizoval několik instalací a podílel se na mnoha společných projektech se skladateli, hudebními soubory, divadelními společnostmi, tanečními soubory a uměleckými laboratořemi. Mezi ně patřila taneční skupina Emio Greco | PC (Amsterdam / Marseille), hudební divadelní soubor De Veenfabriek (Leiden), soubory současné hudby jako ASKO / Schonberg (Amsterdam) a soubor Intercontemporain (Paříž), Opera North (Leeds) a The Royal Opera (Londýn) a elektronické umění a hudební laboratoře jako IRCAM (Paříž), STEIM (Amsterdam) a V2 Institute for Unstable Media (Rotterdam). Od roku 2017 působí na School of Arts, University College v Gentu jako umělecký výzkumník. Jako vedlejší efekt své umělecké tvorby od roku 1990 připravil mnoho filmových pořadů o historii abstraktní animace a světelného umění, je kurátorem několika výstav a publikoval řadu esejů. Přednáší od roku 1993, vyučuje od roku 1996 a od roku 2008 do roku 2014 vedl program ArtScience Interfaculty Royal Conservatoire a Royal Academy of Art v Haagu. Je členem představenstva Sonic Acts  v Amsterdamu a Centra pro vizuální hudbu v Los Angeles.