Média a technologie mají nezvratný vliv na utváření kulturní praxe. Navíc ovlivňují způsoby, jakými je tento dopad chápán zpětně tím, že přispívají k formulaci našeho vztahu k samotné technologii. Podobně jako u širších teorií a praxí digitálních médií, herní oblast a průmysl představuje komplexní interdisciplinární praxi, která se nachází na průsečíku teorie médií a umění, průniku umělecké praxe, literatury, filozofie a estetiky, sociologie, psychologie a v neposlední řadě oblasti informačních technologií.

„Upotřebení“ mechanismů herního mediálního průmyslu je mnohovrstevnaté. Postupně si přivlastnilo širokou škálu platforem, prostřednictvím kterých jsou tyto mechanismy zpětně reflektovány v heterogenní debatě o jevech vlastních herní oblasti. Jak nástroje herních médií testují možnosti svých tvůrčích a výrazových funkcí je tématem teoretického výzkumu Heleny Bendové, který reflektuje vztah mezi počítačovými hrami a uměním (Umění počítačových her [2016], Game Art: Web o umění počítačových her [blog]). V některých uměleckých a teoretických dílech je předmětem zkoumání kompozice narativních prvků uvnitř her, například v titulu Víťezslava Prakse Computerová naratologie. Narativní schémata počítačových her [2009]. V lokálním prostředí se také objevuje výzkum herních médií, který je nahlížen optikou různých sociálních a historických aspektů - Jaroslav Švelch, Počítačové hry a jejich místo v mediálních studiích [2007]; společenské (identita, gender), ekologické a environmentální jevy v herním prostředí odhalují i další teoretická a umělecká díla (vzpomeňme např. Andráse Cséfalvaye).

V herním prostředí se generuje široká škála nových, fiktivních prostorů, časů a identit. Různorodé umělecké či teoretické projekty staví herní média do pozice sebereflexivního média. Jsou tu patrné paralely s experimenty Woodyho a Steiny Vašulkových s „Démony nástrojů“, kdy se k herním médiím přistupuje jako ke zkoumání jejich vlastní povahy a identity, čímž se stávají metodou výzkumu sebe sama.

V neposlední řadě se prvky a mechanismy herního designu, jmenovitě systémy odměn, uplatňují mimo herní prostředí v různých oblastech jako je gamifikace – metoda, která má sloužit k vytváření hodnoty, zvyšování motivace nebo zlepšování výkonu.

Kolokvium si klade za cíl poskytnout vhled do herních médií zejména na dvou úrovních — herní médium jako experimentální prostor pro subjektivní, hravé, ironické, ale i vědecké zkoumání samotného média a jeho nástrojů a mechanismů; na druhé úrovni potom role herních médií v sociálním a institucionálním kontextu, tedy jejich způsoby reflexe a interpretace současných sociálních a environmentálních problémů.

Koncepce a organizace:

Kurátorka: Monika Szűcsová

Organizace kolokvia: Vašulka Kitchen Brno ve spolupráci s brněnským Domem umění

Místo konání: Studio v Domě umění města Brna