Výstava Líbí-Ne-Líbí
Datatata team, Barbora Trnková & Tomáš Javůrek, Martin Toldy
Každým pohybem každý z nás vytváří data, jimiž svou troškou do mlýna přispívá k nepředvídatelné síle nadlidských rozměrů, která nám řídí životy v nichž již dobu nejsme individui, ale dividui. Sběr dat a jejich analýza je předmětem výzkumného zájmu mnoha oblastí lidského bádání. Jak se k datům staví umění?
V rámci výstavy v Vašulka Kitchen Brno autoři představí interaktivní wifi instalaci, která naznačuje, že povaha analýzy dat má zásadnější vliv na jejich interpretaci, než se zdá. A v průběhu výstavy představí několik dalších přístupů umělců ke zmíněné problematice formou přednášky a performance. Připojte se se svým vlastním mobilem/laptopem/tabletem na wifi Líbí-Ne-Líbí.
Autoři výstavy: Barbora Trnkova & Tomáš Javůrek, Martin Toldy
Barbora Trnková s Tomášem Javůrkem, od roku 2010 vystupující jako umělecká dvojice, patří k výrazným představitelům internetového umění na brněnské umělecké scéně. Ve své práci se dlouhodobě zabývají uměním v on-line prostředí a jeho prezentací v rámci klasických výstavních prostor. Nejnovější výstava s názvem Líbí-Ne-Líbí vznikla jako výstup jejich aktuálního výzkumného projektu Datatata (Decentralizovaný sběr, analýza, vizualizace a interpretace rozsáhlých dat v umělecké praxi), v níž se zaměřují na výzkum rozsáhlých dat v prostředí internetu a jejich uměleckou reflexí. Název výstavy odkazuje ke známým praktikám sociálních sítí umožňujícím uživatelům označovat snímky, události nebo aktivity, které se jim líbí a stávat se tak zdánlivě aktivním účastníkem s možností rozhodovat. Data jsou o nás v on-line prostředí sbírána, aniž bychom tušili, jakým způsobem jsou využívána a k čemu slouží. Zaznamenávají se naše rozhodnutí, naše chování nebo naše preference. Máme ale opravdu na výběr a může nám být naše rozhodnutí na webu k něčemu prospěšné? Nebo se pohybujeme v prostoru, kde jakékoliv chování a hodnocení, ať už kladné nebo negativní, slouží primárně ke sběru dat, jejichž dosah si asi neumíme představit?
Po připojení do mobilní aplikace Líbí-Ne-Líbí můžeme listovat množstvím obrázků se záběry pořízenými ze sedadla letícího letadla, většinou stažených z internetu. Okrouhlý tvar letadlového okénka vzdáleně připomíná tvar mobilu. Situace v letadle má možná něco společného s naší situací soužití se současnými technologiemi. Jsme okouzlení výhledem, ale zároveň nás mrazí, že jsme vysoko nad zemí, odevzdáni do rukou pilota, bez možnosti cokoliv ovlivnit. Stejně tak nás může při ledabylém prohlížení jednotlivých snímků znervózňovat fakt, že zatímco listujeme, v horní části displeje nabíhají data a čísla, která se spustila v okamžiku našeho prohlížení. Co se načítá a proč? Aplikace sbírá informace o našem chování a vyhodnocuje jak dlouho si prohlížíme každý jednotlivý obrázek, jak rychle listujeme, jak se dotýkáme displeje; každý náš pohyb je monitorován. Na rozdíl od běžných internetových aplikací máme nasbíraná data k dispozici a na konci prohlížení si je můžeme stáhnout. Autoři aplikace Líbí-Ne-Líbí je záměrně neukládají. Výstup našeho uživatelského chování se běžně stává součástí neustále narůstající sítě dat, v níž se řetězí vazby a struktury, ve kterých přestáváme fungovat jako jednotlivé ohraničené osobnosti, individua, ale stáváme se novou identitou, dividuem, jehož podstatou je prolínání, sdílení, nestabilita a změna, vzdálená antropocentrickému vnímání světa. Komunikaci s touto „ne-lidskou“ datovou entitou se pokusí zprostředkovat performativní vystoupení v průběhu konání výstavy. Prezentace on-line výstavy v galerijním prostoru má svá specifika a řeší řadu otázek vztahujících se také k institucionální kritice galerie a způsobu, jak v něm může být tento typ uměleckého díla prezentován. V případě výstavy Líbí-Ne-Líbí zvolili autoři možnost umístit elektrický čip z počítače na poličku knihovny studijního prostoru Vašulka Kitchen Brno, a napojit k němu solný kámen, který se po připojení elektrického kabelu k čipu rozsvítí. Virtuální projekt byl zpřítomněn hmatatelným objektem, jemuž jsou často připisovány léčebné nebo spirituální účinky, vymykající se racionálnímu pohledu na svět. Svítící kámen odkazuje k mystickému zážitku, přesahující lidské poznání.
Barbora Trnková tvoří spolu s Tomášem Javůrkem brněnské umělecké duo tvořící pod společným autorským pseudonymem & na doméně metazoa.org. Společně vytváří webové aplikace, wifi instalace, mobilní aplikace a umělecká díla v on-line prostředí. V roce 2012 společně založili a vedou ScreenSaverGallery, která je přístupná jako šetřič obrazovky na osobním počítači uživatele. Ve stejném roce se stali kurátory brněnské Umakart galerie na ulici Lidická, která v prosklené výloze realizuje výstavy vybízející k interakci s okolím. V současné době oba dva působí jako studenti doktorského programu na Fakultě výtvarného umění v Brně, kterou absolvovali v předchozím studiu (Tomáš Javůrek – ateliér Enviromentu a Barbora Trnková v ateliéru Tělového designu). Tomáš Javůrek je souběžně asistentem Ateliéru Fotografie na FaVU a působí také jako odborný asistent na katedře intermédií na Vysoké škole výtvarných umění a designu v Bratislave. Oba působí jako výtvarní umělci, kurátoři a výzkumní pracovníci.
Autor: Marika Svobodová
DATATATA
Datatata je zkrácený název projektu Decentralizovaný sběr, analýza, vizualizace a interpretace rozsáhlých dat v umělecké praxi, který je realizován na FaVU VUT Brně za podpory Technologická agentura ČR. Cílem projektu je vytvořit živé datové struktury s rozhraním, které poskytne prostor pro komunikaci mezi umělci a datovou entitou.