Vašulka & The Kitchen

 

(2) THE KITCHEN: An Image and Sound Laboratory: A Rap with Woody and Steina Vasulka, Shridbar Bapat and Dimitri Devyatkin

Úryvek z rozhovoru #2

Dokumentační a percepční aspekty videa.

Přinášíme přeloženou část ze známého rozhovoru Juda Yalkuta "The Kitchen: An Image and Sound Laboratory: A Rap with Woody and Steina Vasulka, Shridhar Bapat and Dimitri Devyatkin", který se odvysílal 1. dubna 1973 jako součást vysílacího programu Artists and Critics series stanice WBAI-FM v New Yorku. Rozhovor měl formu hodinové panelové diskuze a účastníci – Woody se Steinou, Shridhar Bapat a Dimitri Devyatkin, zakladatelé The Kitchen – hovořili o konceptu jejího prostoru, upřednostnění elektronického experimentování nad konceptualismem, konceptem The Kitchen jakožto divadla a její evoluci z na koleni založené komunity v profesionální uměleckou organizaci. 

Účastníci diskuze hovoří na téma dokumentačních a percepčních aspektů videa. 

Jud Yalkut (1938–2013) byl experimentální filmař, kurátor a průkopník intermediálního umění. Jeho tvorba měla široký záběr: typickým pro ni bylo překračování a zpochybňování hranic jednotlivých médií. Vytvářel dialog mezi filmem a videem, performancí a instalací. Spolupracoval na zásadních intermediálních projektech s mnoha umělci a filmaři, příkladem je série video-filmových děl s Nam June Paikem. Jeho rukopis Electronic Zen je zásadním literárním dílem pro studium historie alternativní video scény rodící se v 60. letech minulého století v New Yorku.

Dimitri Devyatkin (1949) je režisér, producent, scénarista, novinář a v neposlední řadě umělec pracující s videem. Byl jedním ze zakladatelů The Kitchen v New Yorku v roce 1971 a ředitelem prvního ročníku Mezinárodního festivalu počítačového umění, konaného na její půdě. Ve své tvorbě propojuje digitální média, počítačové umění a film. Žije a pracuje v New Yorku.

Shridhar Bapat (1948–1990) byl umělec pracující s videem a klíčová osobnost rodící se videoartové scény v New Yorku v 70. letech. Podílel se na dramaturgii a programu The Kitchen v jejich první letech a na newyorském Avant–Garde Festivalu. V roce 1973 se stal ředitelem The Kitchen.

Překlad: Lenka Dolanová 


WOODY: Přesně. Je to jediné médium, které poskytuje takovou přirozenost záznamu reálného života. Dvakrát váháte: mám to tlačítko zmáčknout?

JUD: Opravdu o tom musíte přemýšlet.

WOODY: Video má možnost zaznamenat běžný život dvacátého století v míře, která nikdy předtím možná nebyla. Na těch páskách to vidíme. Jsou krásné, protože jsou pojednané s takovou neformálností. Televizní kamery lidé rychle přehlédnou, nevěnují jim pozornost. Jsou nehlučné.

JUD: Nejlepším způsobem používání videa je žít s ním.

WOODY: Správně. Někdy litujete, že Homér nenapsal o tom malém náměstí, kam přicházeli žebráci a povídali si, musel si vždycky zvolit nějaké podivné hrdinské příběhy z minulosti. Kéž by se velcí spisovatelé minulosti soustředili na triviální okamžiky! Bylo by tak krásné číst o deštivém dni v Athénách, ale až video vám poprvé bude schopno zprostředkovat deštivý den v New Yorku, protože bude nahraný.

SHRIDHAR: I to vyžaduje určitou dávku disciplíny, protože jsme viděli hodně takových pásek. Osoba neformálně nahrává svůj život, pokud je v něčem zručná, a ta neformálnost vyžaduje hodně schopností a cvičení. Schopnost být tam ve správný okamžik…

WOODY: …schopnost otočit těmi správnými knoflíky…

SHRIDHAR: …se správným kusem vybavení.

JUD: To je nová definice konceptu rozhodujícího okamžiku.

WOODY: Je to jen blíž tomu okamžiku, ještě to tam není. Podobně uvažuji o percepční oblasti videa. Odhaluje a pomáhá uzavřít mezeru mezi obrazem a mozkem, ale pouze se tomu blíží. Ještě tam ve skutečnosti není, možná nikdy nebude…

JUD: …dokud nenaťukneme samotné synapse.

WOODY: Dokonce i potom budeme ve vzdálenosti pár mikronů. Pořád tam bude vzdálenost mezi rovinou realizace, mozkem a obrazem.

JUD: Ta vzdálenost souvisí s konceptem vědomí, s uvědoměním, že skutečné „já“ v nás je vládcem všech dalších „já“. A je opravdu vzdálené, téměř odcizené v rámci vlastního já, které se stává spíše pozorovatelem. Musí se vyvinout do duchovnějšího stavu, kdy se stane součástí způsobu, jakým použijeme média k rozšíření našeho nervového systému.

WOODY: Správně. Všechno to tam je. Věříme ve video.

Rozhovor pochází z dosud nezpracovaného archivu Vašulka Kitchen Brno.