Akce

 

ZRUŠENO: LUCIER / GRYGAR

Cooking Music / Confrontation

Přednáška
čtvrtek, 28 listopad, 2019 - 18:00 do 19:00

Každý měsíc pro Vás chystáme poslechové večery COOKING MUSIC / CONFRONTATION. Cyklus poslechových pořadů je postavený na konfrontaci newyorské a české hudební scény v dobových souvislostech.

Dva přístupy ke komponování v reálném čase bez not, partitury, interpretů. Hudba mozkových vln v podání amerického skladatele Alvina Luciera a hudba předmětů denní potřeby a mechanických hraček českého výtvarníka a skladatele Milana Grygara.

Dramaturgie: Viktor Pantůček

VSTUP VOLNÝ

Alvin Lucier

Alvin Augustus Jr. Lucier je americký skladatel a experimentátor na poli elektronické hudby, která zkoumá akustické jevy a sluchové vjemy. Kromě dlouhodobého působení jako profesor na Wesleyanské univerzitě byl Lucier členem významného uskupení Sonic Arts Union, kam dále patřil Robert Ashley, David Behrman a Gordon Mumma. Velká část jeho práce byla ovlivněna vědou a mapuje fyzikální vlastnosti zvuku jako takového: ozvěnu, fázovou interferenci mezi blízkými tóny a přenos zvuku prostřednictvím fyzických médií.

Milan Grygar

Tvorbu Milana Grygara charakterizuje originální pojetí vztahu obrazu, zvuku a prostoru. V r. 1965 vytvořil první ze svých akustických kreseb, ve kterých propojil realizaci díla s fenoménem prostorovosti zvuku. Specifický, originální koncept vztahu obrazu a zvuku pak Grygar rozvíjí v následujících desetiletích v různých, často velmi rozdílných vztahových analogiích, až dodnes.

Grygarův zájem o tradici moderní malby v intencích kubismu a abstrakce v rané tvorbě padesátých let, který této koncepci předcházel, se brzy zaměřil na skladbu a strukturu jednotlivých barevných ploch, které vyústily v roce 1963 do kompozic geometrické abstrakce v podobě barevných konstrukcí abstrahovaných znaků. Tehdy se Grygar soustředil na kresbu; systematická práce s tímto médiem, důraz na jeho procesuálnost a elementární tvůrčí gesto, jej přivedla k zájmu o fenomén zvuku. Hledal takovou formu kresby, která by umožnila vyjádřit přítomnost zvuku v obraze. Při kresebném gestu si uvědomil jeho zvukový rozměr a nadále se zaměřil na možnosti jak ho s realizací díla trvale propojit.