Aktivity

 

MERZBAU REVISITED

virtuální výstava ve veřejném prostoru

2. – 27. listopadu 2020

Hledeje a chytejte sochy augmentované reality skrývající se na různých místech v blízkosti Domu umění! Virtuální výstava Merzbau Revisited v ulicích Brna, kterou Vašulka Kitchen Brno připravilo pro letošní Brno Art Week, jsme se rozhodli prodloužit až do konce listopadu. 

Vystavují: Helena Lukášová, Barbora Cicoňová, David D'Ostilio, Andrea Dudášová, Vítězslav Homolka, Christina Karababa, Veronika Lukášová, Michal Mitro a Celina Rosas Romero.

Jak postupovat?

Nejprve otevřete na svém chytrém zařízení webovou stránku xr.plus s příslušnou koncovkou - odkazy najdete pod jednotlivými díly níže,  a povolte přístup k fotoaparátu. Poté se objeví políčko s výzvou hledat obrázek, jehož náhled je v levém dolním rohu rámečku. Po namíření telefonu na požadovaný záběr se zobrazí virtuální 3D model. 

Model zůstává načtený, je tedy možné s ním na obrazovce manipulovat – rotovat, přibližovat a oddalovat. Je možné zamířit pohled jinam a “umístit“ 3D model do jiného prostředí. Pro zobrazení v AR je nachystáno celkem jedenáct modelů.

Níže jsou kroky ilustrované. Fotky prohlížejte šipkami doleva a doprava.

Mapy výstavních míst

Kde sochy hledat?

OKOLÍ DOMU UMĚNÍ - strana z Divadelní ulice

OKOLÍ DOMU UMĚNÍ - strana z Divadelní ulice

Zde najdete dvě sochy

PLAYERS_FLOWERS_DRAPERY_VENUS_BLOOD_SWEAT_TEARS Běž na: xr.plus/stz

COMET_HAND_CRYSTALS Běž na: xr.plus/415 

Níže jsou přiloženy fotografie soch s obrázky markery, které musíte hledat. 

OKOLÍ DOMU UMĚNÍ - okolí hlavního vstupu

OKOLÍ DOMU UMĚNÍ - okolí hlavního vstupu

Zde najdete dvě sochy: 

GOD_UNDER_THE_CONSTRUCTION Běž na:  xr.plus/6cu

CORAL_SPHERE Běž na:  xr.plus/ab5

MALINOVSKÉHO NÁMĚSTÍ

MALINOVSKÉHO NÁMĚSTÍ

Zde najdete tuto sochu: 

B_LION Běž na: xr.plus/ymq

KOBLIŽNÁ - okolí obchodního domu Centrum

KOBLIŽNÁ - okolí obchodního domu Centrum

Zde najdete tyto sochy: 

AI_OPTIMIZED Běž na: xr.plus/3s7 

NATURE_ARGUES Běž na: xr.plus/lsy

HOUSE_ALONE_LIONESS Běž na: xr.plus/lsy

HAIR_OF_MEDUSA_LIFE_ON_ITS_OWN Běž na:  xr.plus/kbi

OKOLÍ HLAVNÍHO NÁDRAŽÍ (V. nástupiště) a ČESKÉ POŠTY

OKOLÍ HLAVNÍHO NÁDRAŽÍ (V. nástupiště) a ČESKÉ POŠTY

Zde najdete tyto sochy: 

FLOWER_VEHICLE Běž na:  xr.plus/1q9

SOLDIER_ETERNITY Běž na:  xr.plus/w84

MERZBAU REVISITED – virtuální výstava ve veřejném prostoru

V současné pandemické situaci, která omezuje volný pohyb osob a společenské kontakty, vedoucí také mimo jiné k uzavření galerií, výstav a všech kulturních institucí, není přáno uměleckým dílům umístěných v uzavřených budovách. V omezených podmínkách sociální izolace se ale ukazuje možnost, jak alespoň částečně překlenout bariéru a navázat spojení. Online workshop Merzbau revisited uspořádaný brněnskou umělkyní a digitální sochařkou Helenou Lukášovou nabídl možnost spojení a komunikace mezi lidmi napříč světem. Byl pobídkou ke společné tvorbě v digitálním prostoru. Navázání komunikace s umělci z různých částí světa, jejich vzájemná spolupráce, sdílení a tvorba tvořila vedle samotné realizace virtuálních objektů důležitý aspekt projektu spojujícího digitální tvorbu s participací, sociálními vazbami a interakcí.

Volnou inspirací pro Merzbau Revisited byl Swittersův celoživotní dadaistický umělecký projekt, stavba Merzbau, která znamenala ve své době (od 20. let 20. století) radikální proměnu vnímání uměleckého díla mimo běžné konvence. Proměňující se a stále narůstající stavba/objekt, prorůstající stropem i podlahami Swittersova obydlí, představovala živé neukončené umělecké dílo, předbíhající představu tzv. otevřeného díla, které na začátku šedesátých let 20. století formuloval Umberto Eco ve vztahu k literárním dílům ale i soudobému výtvarnému umění. Otevřenost, neukončenost, neustálá proměnlivost a variabilita se stala hlavním inspiračním momentem pro vznik digitálních soch, které takovému způsobu práce nabízí takřka nekonečné možnosti.

Na workshopu, kde spolupracovalo devět umělců z různých míst světa, nešlo o rekonstruování Schwitterova objektu nebo jeho fragmentů, ale o využití principu narůstajícího a proměnlivého sochařského díla. Umělci se zkušenostmi s 3D modelováním pracovali s daty, skeny a virtuálními objekty a společně utvářeli objekty, vycházející z nepřeberného množství vizuálních modelů a digitálních předloh; pracovali s modely antických plastik a soch z muzejních sbírek ale také s předměty běžné denní spotřeby, přírodninami nebo fragmenty lidského těla. K dispozici přitom měli modely přístupné ve sdílené digitální knihovně, volně otevřené ke stahování, sdílení a použití. Princip shromáždění dat a vytvoření sbírky modelů v jedné společné databázi/knihovně, může připomenout projekt Mouse Museum Claese Oldenburga v newyorské MoMA v roce 2013. Instalace zahrnující nepřebernou sbírku předmětů běžné denní spotřeby, vytvářející nejrůznější bizarní a nečekaná spojení, je atlasem našeho světa. Ve virtuální knihovně čekaly modely na další využití a kombinaci nejrůznějších typů a motivů do výsledného sochařského díla. Dopředu nebylo dané, jak má dílo vypadat, záleželo na preferencích a vlastním autorském přístupu jednotlivých umělců a na vzájemné spolupráci, při níž několik autorů sdílelo společný virtuální model a vzájemně jej utvářeli. Jediným omezením pro tvorbu soch byly technické limity, určující velikost soch a některé další aspekty.

Charakter jednotlivých virtuálních soch určuje do velké míry intuitivní přístup k práci ve digitálním prostředí. Namísto precizních konstrukcí, algoritmů a technicistních modelů, přistoupila Helena Lukášová k práci s 3D modely způsobem, který je blízký fyzickému modelování a tvarování hmoty. Výchozí modely, tvořené asamblážemi různých elementů – figurálních i abstraktních, jsou hněteny, natahovány, rozpínány a stlačovány, jako by byly vytvořené z gumy, nebo plastelíny. Jejich „měkkost“ evokuje organickou povahu děl, která se zdají být živá, narůstající v prostoru. Nápadným rysem všech vytvořených virtuálních soch je jejich vizuální přitažlivost, umocněná zářivými barvami a lesklými povrchy, blízká postinternetové estetice, která z nich činí dokonalé popové produkty, nebo sochy fetiše.

Výstava připravená při příležitosti Brno Art Week představuje výsledky čtyřdílného workshopu ve veřejném prostoru města, zejména v okolí brněnského Domu umění, sídla Vašulka Kitchen Brno. Nehmotná povaha virtuálních sochařských děl dovoluje umístit současně stejné sochy také do dalších měst po celém světě, například do New Yorku, Düsseldorfu, Mexico City, Londýně a Bratislavě. Ve stejný okamžik si tak mohou sochy prohlížet diváci na různých místech světa. Prostřednictvím chytrého telefonu, nebo jiných zařízení, je možné načíst sochy v konrétním prostoru města, ale také je pomocí svého zařízení dále modelovat a přemisťovat. Tím vstupuje do hry také participace a účast diváka, který je vyzván k aktivní účasti a vlastní tvůrčí aktivitě.

Rozměr virtuální výstavy ve veřejném prostoru je specifický z několika důvodů – umožňuje realizovat sofistikované umělecké objekty do míst, kde by jejich fyzická realizace byla velmi nákladná nebo technicky nerealizovatelná a odpadá zabezpečení soch kvůli jejich případnému poničení nebo odcizení. Důležitou vlastností virtuálních soch také je, že jsou ve veřejném prostoru trvale přítomné, ale přitom nejsou běžným kolemjdoucím viditelné. Díla jsou tak současně demokraticky přístupná na dostupných místech města, ale současně jsou výlučná nebo exkluzivní a přístupná jen určitému okruhu diváků, kteří o jejich existenci vědí a mají k němu přístup. Prvek utajení, nebo zasvěcení do principu prohlížení výstavy, může připomínat podobné systémy využívané ve známých virtuálních hrách, například Pokémon go, při níž účastníci načítají virtuální postavičky podobným způsobem. Skrze tento prvek hry a zapojení široké skupiny diváků, tak můžeme zažívat pocit spojenectví a sdílení zážitků, i přes výrazné omezení živých sociálních kontaktů a komunikace.   


Za spolupráci v nelehké době děkujeme Brno Art Week

https://brnoartweek.cz/
https://www.facebook.com/brno.art.week/.


Projekt se uskutečnil za finanční podpory projektu Digitalizace Ministerstva kultury České republiky a za finanční podpory TIC Brno. 

MERZBAU REVISITED Participants


Barbora Cicoňová

I come from Slovakia and have been living in Brno for a few years now, but I have graduated from the University of Ostrava in Ostrava. During my studies I followed up on the photography studio with intermedia art studio Concept-object-installation led by Doc. Mgr. Peter Lysáček. My focus is mainly on the intertwining of media - technologies with conceptual ideas, perception of space from site-specific installations to immersive projections. What interests me most are the interactions, human contact with the art, and the emerging art after human input.The individual layers of my work often contain common gestures mixed with personal statements and experience, transmitting to a more global social subtext.


David D’Ostilio

David D’Ostilio lives and works in the New York Metro Area. He teaches 3D design, digital fabrication, sculpture, and drawing at William Paterson University. David’s artwork focuses on Sculpture and Digital media utilizing Digital tools to realize physical objects in a variety of materials. He draws inspiration from art history, philosophy, environmental issues, and family identity.

https://www.daviddostilioart.com/


Andrea Dudášová

My name is Andrea Dudášová, I study at Academy of Fine Arts and Design in Bratislava, department of sculpture. In my artwork I focus on society in my nearby environment and elements, that society creates in this enviroment. Because they are ordinary oftentimes they are overlooked. Presentation combines commerciality, humorous and seriousness at the same time.


Vitěslav Homolka


Christina Karababa

Born in Athens, working in Düsseldorf, Christina Karababa is a classical trained jewellery designer who later studied Design and holds a doctoral degree in Fine Arts and Design. She incorporated additive plastic techniques early in her work, having been one of the world’s first prototyping jewellery designers. She has participated in collaborative groups such as FORMATIV and formulated her very unique workflow as Performative Prototyping. Her teaching activities cover China, Slovakia and Germany. Both in her artistic practice, as well as, in her practice-based reasearch, she investigates approaches which are based on the intersections of artistic and technical procedures and production methods. Interdisciplinary transformation and overlapping series of explorations initiated through switched media are important issues in her work.

http://christina-karababa.com/wp/


Helena Lukašová

As an artist, I am interested in the possibilities of how digital media can capture the physicality of the human body . I have recorded my own body movement through digital motion capture, where gestures leave a trail in space and time becoming the basis for unique 3D forms. I have also experimented with customised EEG software to visualise brain waves . These projects have then been digitally re -fabricated with 3D printing, CNC machining and robotic milling bringing the forms into the world once again. I treat the resulting sculptural forms as living objects in their own right. This approach to sculpture, derived from such unexpected sources, fundamentally changes our understanding of a traditional form . While the binary nature of digital media in my work generates new representations, the physical and mental capacity of a human body, its sexuality and mortality remains the same. This raises questions about how we might cope with the limits of our physical existence in the information age, what will be remembered and what is important. 

https://helenalukasova.com/


Veronika Lukášová

Veronika Lukášová (1974) explores relationship between art and science as 
an artist and theoretical researcher, from the buildinng blocks of reality to space exploration. Her disertation theses Supply your own light (2019), completed at the Faculty of Fine Arts of the Brno University of Technology, Czech Republic, analyses links between art, science and photography within current cultural context with a specific focus on partical physics. This research was a continuation of Veronika’s MA Photography degree project Machinate Mammal (2012) at the LCC UAL London. Veronika is a member of the Nuclear Culture Group led by Dr. Ele Carpenter and also contributed to her publication Nuclear Culture Source Book (2016). Veronika forms HEVER art collective with a digital sculptor Helena Lukasova. After ten years being a professional photographer and writer in the US and the Czech Republic, Veronika now lives and works in London, UK. Her recent works and writing appeared in FlashArt magazine, ArtTalk.cz, Flowee, Artists Respond Zine and others.

http://www.veronikalukasova.com/


Michal Mitro

Post-medial tendencies, sculpturality and visuality are defining pillars of my practice. My working method is best described as artistic research and its outputs often take a hybrid artScience shape. Topics that resonate often in my works explore present and future states of our planet, politico-economic societal constellations and relationship between human and non-human. I approach art-making as information-sharing and to that end utilise immersive and narrational strategies. I’ve exhibited and performed in Czechia, Slovakia and across Europe. Besides being an active art practitioner, I’m also part of STELLA - Somatic Tech Lab - that maps convergences of technologies and movement-based arts. I, too, curate ssesi. space online and in Brno, Czechia.

https://www.michalmitro.com/


Celina Rosas Romero

Born in Mexico and living in the Czech Republic, I’m a former Product Designer and student of Ma level in Fine Art. I work mainly with clay, doing sculpture, and pottery. I have experience developing concepts for design projects and in art and design expositions.